---

Druhý díl oldtimerů představuje zatím ještě dostupnou klasiku z devadesátých let. Řada sérií se dočkala plošného vydání a hemží se množstvím variant. Téměř všechny modely mají reálné vzory a jsou vděčnou hračkou pro dětského nálezce. Exempláře „neohraných“ skládaček budou stále vzácnější.

Zatím poslední Kn série tohoto druhu. I za těmito fantastickými barvami předělávky z K94 se skývají skutečné modely. BPZ původních skládaček názvy poctivě uváděly, ty nové diskrétně mlčí. Možná to v EU už není přípustné. Proti původní verzi nabyl plast na houževnatosti a bohužel i tloušťce. Čiré díly byly transformovány na podivný unifikovaný typ.

Tuto čtyřku tvoří spíše autíčka než oldtimery. Atraktivitu zvyšují kovové karoserie, ty ale s léty poněkud ztrácí na lesku. Pokud někdo ze sběratelů kovu vyvinul a vyzkoušel metodu konzervace, napište !
Série vyšla jako Euro i D, německá se liší tónem barvy plastových dílů. Bílé paprsky disku kola jsou citlivé na otěr.

Řada K95 byla štědrá na povedené série. Toto je absolutní klasika v plastu - evropské veterány třicátých předválečných let. Není co dodat, snad jen že jako výhradně euro vydání je série podle německých katalogů vzácnější, než se jeví českým sběratelům.

V roce 95 ještě jednou o pár desetiletí zpět, tentokrát dvacátá léta a kov. I když se ameriky snaží zlatit karoserií jako po vybalení z vajíčka, vysleplá místa nedávají do budoucna dobré vyhlídky. Vyšlo v Euro i D, značení Kn na všech variantách, plastové díly černé Euro, modré nebo červenohnědé D. V roce 2001 Euro reedice K02 n94-97, Ferrero Polska do tak vysokého n - kódu tradičně nepronikla.
Ještě dříve byly tyto čtyři typy k vidění v edici 1979 s karoserií ve čtyřech barvách. Značení tradiční - Giodi.