Nezbední školáci - zoufalost, nebo záměr?

Tak máme pár dní po prázdninách a Ferrero nám nadělilo k vlhkému září novou sérii, jak je již léta zvykem. V německy mluvících zemích se mohou potěšit sběratelé s povedenou kolekcí připalujících se nosáčů se zajímavými variantami a na zbytek světa zůstal kýč v podobě prvoplánové osmičky žáčků nějakého nešťastného vzdělávacího zařízení. Tradicí Ferrera byly série figurek milých (HH, FF, TT), nebo vtipných (většina), případně pěkných (HDR, Presepe). Aktuální sada se nehodí ani do jedné skupiny a není taky divu. Černobílé charaktery, zakarikované do dětských postaviček s očima přes půl hlavy ET parametrů, nedají vtipu prostě šanci. Z celého projektu prosvítá manga podtext, který pak ve skládačkách pajduláků v samoletech (pracovně jim říkám kamikadze) vyhřezl v pronikavých tónech. Vzhledem k tomu, že autor návrhu je Ital, tak je mi záhadou, kde čerpal inspiraci.

Možná že přeháním, ale mimo Samiho tam IMHO není jediná sympatická postava. Případ pro psychiatra je pak hlupák Hugo, který mastí na tabulku pověstně nejprimitivnější součet tak, aby i nejzaostalejší zákazník Ferrera pochopil, že Hugo je prostě hloupý. Řekl bych, že je to historicky v KS první vlastními silami navržená postava, která má představovat idiota non plus ultra.

Figurky nejsou statické - jak šťastný majitel uvidí, umožňují určitou akci (budiž), a BPZ působí lehce interaktivním dojmem a obsahuje jisté úkoly, které třeba posílí klíčové kompetence řešitele (proč ne). Promo celé záležitosti doplňuje prodejní letáček a komiks, který obsahují vybrané dětské časopisy. A na firemním webu je vyhlášena soutěž.

Obrazové materiály poskytla Olga, komentář (klc)